Spoluvlastnictví nemovitosti, II. část: Když dědictví přináší komplikace

Spoluvlastnictví nemovitosti, II. část: Když dědictví přináší komplikace

II. část: Když dědictví přináší komplikace

Spoluvlastnictví nemovitosti se může zdát jednoduché – alespoň do chvíle, než nastane první vážnější spor. Co dělat, když jeden z vlastníků odmítá opravit střechu, i když do domu zatéká? Jak postupovat, pokud někdo nemovitost užívá sám a ostatní k ní nemají přístup? A má vůbec smysl uzavírat mezi spoluvlastníky dohodu?

Jak jsme si vysvětlili v minulém článku, podle občanského zákoníku se o běžných záležitostech – například opravách, údržbě nebo platbách za energie – rozhoduje většinou hlasů spoluvlastníků, přičemž rozhodující je velikost jejich podílů. Složitější situace nastává, pokud jsou pouze dva spoluvlastníci s polovičními podíly – pokud se neshodnou, musí rozhodnout soud. Jedním z možných způsobů, jak předcházet konfliktům, je uzavření smlouvy o správě nemovitosti mezi spoluvlastníky. Tato smlouva není povinná, ale může být velmi užitečná. V praxi může upravovat rozdělení nákladů, způsob rozhodování, pravidla užívání i odpovědnost za správu. Pokud se spoluvlastníci chtějí odchýlit od zákonných pravidel (například změnit hlasovací poměry), musí smlouvu uzavřít formou notářského zápisu a uložit ji na katastru. K častým sporům dochází také tehdy, když jeden ze spoluvlastníků nemovitost využívá výhradně a ostatní ji nemohou užívat nebo v ní bydlet. Pokud se strany nedohodnou na rozdělení, přichází na řadu zrušení spoluvlastnictví – buď dohodou, nebo soudní cestou. Soud pak může na návrh některého ze spoluvlastníků rozhodnout o prodeji, rozdělení nebo jiném vypořádání. Zvláštní kapitolou jsou zásadní rekonstrukce. Pokud k nim není dostatečný souhlas, může aktivní spoluvlastník podat žalobu. Důležitý je však čas – pokud žalobu podá až po delší době, může soud posuzovat, zda jde o zneužití práva, například pokud se mezitím změnily okolnosti. Proto platí, že je lepší jednat co nejdříve. Spoluvlastnictví nemusí být zdrojem konfliktů, pokud si nastavíte jasná pravidla a řešíte je včas. Písemné dohody, otevřená komunikace a v krajním případě i soudní řešení jsou legitimními nástroji, jak situaci zvládnout bez zbytečných emocí.